Příběh Multíka a Glotíka aneb jak se neztratit v terminologii na stránkách Multiglotu.

Multík a Glotík jsou dvě letadla, která spolu bydlela v jednom hangáru (motivující prostředí).

Nebyla to obyčejná letadla. Multík i Glotík uměli několik leteckých řečí. Multík měl maminku stíhačku a tátu vrtulník, proto už od malinka uměl létat rychle dopředu nebo jen se tak vznášet na jednom místě. (přirozená raná dvojjazyčnost, dětský bilingvism, natural simultaneous bilingualism) Glotík, malá stíhačka, s ním bydlel v hangáru a moc chtěl umět létat jako vrtulník. Multík ho tedy začal učit (záměrná dvojjazyčnost, intenční bilingvism, a second language learner, L2 student).

Později se rozhodl na Glotíka mluvit pouze řečí vrtulníků (metoda jeden člověk jeden jazyk - OPOL) a vymýšlel různé hry, proto Glotík ani nezpozoroval, že se učí další řeč. (přirozená pozdní dvojjazyčnost, natural late bilingualism). Po hodně pádech a krušných dnech, uměl Glotík létat jako vrtulník i jako stíhačka. Ze začátku si vypomáhal tím, co znal jako stíhačka (fáze jazykového přenosu - transfer), ale později mohl létat jak se mu zrovna zalíbilo. Letěl jako stíhačka, ale když se chtěl na něco blíže podíval, jednoduše se přepnul na vrtulník. A potom zase letěl jako stíhačka. (přepínání jazykového kódu – code switching)

Jednou večer nemohli spát a šli se projít po letišti a zdravili se s ostatními letadly, která tam odpočívala. Multík povídá Glotíkovi. „Víš Glotíku, máme ohromnou výhodu, že umíme řeč stíhaček i řeč vrtulníků. Podívej na tuhle malou cesnu. Dostane se daleko a vysoko, ale s jedním motorem? (jednojazyčnost, monolingualismus) Co když se jí cestou porouchá? To už bych byl radši boeing, ten má motory hned dva. Ale co když by byly oba seřízeny špatně a ani s jedním by nedoletěl, kam by potřeboval? (částečná dvojjazyčnost, semilingualismus).

© 2010 Multiglot

© 2011 SayR